Gustav ---------------- Trdlovní Vestník 
(tato stranka je ulozistem ruznych napadu ci projektu na ktere zatim neni cas nebo misto)
Jazykovy hrbituvek
Slova pozapomenuta
kuthan - panev
trdlis^te^ - vodni rezervoar urceny ke treni ryb
Perlicky z doby obrozenecke
zelenochrupka = salat
nosoplenka = kapesnik
sestromuz^ = svagr
hlubozni'k = basa
mislivi'r^ = student
zvukbir^ = muzikant
tis^tli'k = pecet
souc^tura = spoluzak
pozorova'k = inspektor
citedlnost = hmat
cucka = dymka
mravotnosta = policajt
nosovoc^ka = bryle
rokodni'k = kalendar
silnoslabinec = klavir
stehnonoz^ka = sunka
ve^stnice = univerzita
vlasoprach = pudr
zboz^orobna = tovarna
Ruzne jazykove rekordy
nejdelsi slovo (v 1.p): nejnevykrystalizova'vatelnejsi
nejdelsi slovo bez samohlasek: c^tvrtcvrnk
nejdelsi slova s danou samohlaskou:
A: papalaska
E: nesez^eneme, nesvezeme
I: minipr^i'z^ivni'ci
U: usurpuju
O: polokolos
Y: kykyryky', vymyty'
Slova prejata jinymi jazyky
houfnice -> howitzer (angl)
pistala -> pistol (angl)
robot -> robot (angl)
Hermafroditicka slova
ta brambora / ten brambor
to datum / ten datum
ta displej / ten displej
ta hadra / ten hadr
ta hranolka / ten hranolek
ta kedlubna / ten kedluben
ta plazma / to plazma
ta okurka / ten okurek
Resty, podnety a nevyresene problemy z "cestiny"
jaky je puvod slova "haraburdi", "zasantrocit"?
jaky je puvod rceni "delat haura"?
Co znamena koncove -t'???
ve tretim dile Peroutkova Budovani statu se na str. 1119 pise:
> "Bylt' Englis hlavnim jeho teoretickym odpurcem a Rasin musel hledet.."
Ve Chramu a tvrzi Pavla Eisnera (ve vydani z roku 1997 na str. 184)
ke konci kap. XXXIII se pise:
> "Jet' takova rodinna mluva veno, jez bude zit ve vasich detech..."
Jirotkuv Saturnin, kap. XIV
> Marta nebyla v manzelstvi stastna. NEMILOVALAT' sveho muze,...
Doporucena cetba
Pavel Eisner: Rady Cechum, jak se hrave priuciti cestine (Praha 1992)
Pavel Eisner: Cestina poklepem a poslechem (Praha 1996)
Pavel Eisner: Chram i tvrz (Praha 1997)
po internetu koluje tato uprava pravidel (autor nezjisten)
doplnek k 7 mluvnickym padum:
8. pad - kdo z koho (korytativ)
9. pad - koho jak (buzerativ)
10. pad - koho kam (delimitativ)
11. pad - kdo, koho (likvidativ)
12. pad - jak na koho (intrikativ)
13. pad - komu co (podmazativ)
14. pad - co za co (korupcional)
15. pad - jak komu (protekcional)
16. pad - kdo s kym (sexual)
17. pad - co za co (prezervativ)
18. pad - komu kam (vlezativ)
19. pad - na koho, co (serativ)
-----------------------------------------------------------------------
a taky tento zajimavy elaborat (i zde je autor nezjisten):
Zejmena v posledni dobe se ukazuje, ze cesky jazyk zpusobuje vsemi svymi pravidly,
vyjimkami z pravidel, archaickymi
vazbami a dalsimi nastrahami znacne potize nejen cizincum, ale ve stale vetsi mire i
rodilym Cechum. Ustav pro jazyk cesky se
proto rozhodl zmapovat kriticka mista nasi psane i mluvene reci a vydal o nich obsahlou
zpravu:
1. problem: Mnoha slova se jinak ctou, nez pisou (snih, mraz, beh, pamet). Doporucene
reseni: Psat slova tak, jak se ctou
(snich, bjech, pamnet). Alternativni reseni: Cist slova tak, jak se pisou (snih, mraz,
beh, pamet).
2. problem: Deleni slof na konci ratky je negdy velice komplikovane (po-drobit,
pod-robit). Doporucene reseni: Delit slova
tak, jak to jde (p-odrobit). Alternativni reseni: Nedelit slova vubec (podrobit).
3. problem: Mneka a tvrda i zejmena f koncofkach sloves v min. case (ale i jinde) nemaji
zadnou vypovidaci hodnotu a nedaji
se naucit (na plovarne byly dvje zeny a dvjeste muzu). Doporucene reseni: Zrusit tvrde y a
vyjmenovana slova (na plovarne bili
dvje zeni a dvjeste muzu). Alternativni reseni: Zrusit mneke i a vyjmenovat fsechno (na
plovarne byly dvje zeny a dvjeste muzu).
4. problem: Hlasku r uz dneska neumi pomalu nigdo rict (rericha, zvjer). Doporucene
reseni: Nahradit hlasku r hlaskou z, v
neznele podobje pak hlaskou s (zezicha, zvjes). Alternativni reseni: Nahradit hlasku r
hlaskou z, v neznele podobje pak hlaskou
s (zezicha, zvjes).
5. problem: Pravidla pro psani carek sou psilis slozita (vim, ze je to teske, a bojim se
toho). Doporucene zeseni: Nepsat carki
nigde (vim ze je to teske a bojim se toho). Alternativni zeseni: Psat carki fsude (vim,
ze, je, to, teske, a, bojim, se, toho).
6. problem: Rozlisovani carki a krousku nat u nema zadnou vipovidaci hodnotu a neda se
naucit (zucastnit se, zustat).
Doporucene zeseni: Psat nat u vzdi jen carku (zucastnit se, zustat). Alternativni zeseni:
Psat nat u vzdi jen krouzek (zucastnit se,
zustat).
7. problem: Koncofki psechodniku sou as psemrstene slozite (schledavse, chtic, nesa).
Doporucene zeseni: Tvozit psechodniki
zasadne psidanim univerzalni koncofki -fsice ke tseti osobje jednotneho cisla
(schledafsice, chcefsice, nesefsice). Alternativni
zeseni: Neegzistuje.
8. problem: Nespisovna a hrupsi slova sou viloucena z bjezneho slovniku cimz je omezena
vijadzovaci schopnost jazika
(vokno, hovno, vole). Doporuceni zeseni: Zazadit do bjezneho slovniku i nespisovna a
hrupsi slova (vokno, hovno, vole).
Alternativni zeseni: Zakazat nespisovna a hrupsi slova a nahradit je spisovnimi a
jemnejsimi ekvivalenti (okno, lejno, psiteli).
S uvedeniho jiste jasne vipliva ze f Ustavu pro ceskej jazik na nas neserou a snazej se
nam i cizincum viuku cestini tak nak co
nejvic ulechcit mafsice na pamneti fsechni mozni problemi a vodstranujefsice ruzni bordeli
keri v jaziku as doposut bili.
Doslovne preklady
Posilam par vyrazu, ktere mozna jeste neznate a mohly by se vam v anglicky
mluvicich zemich hodit ;-)
>
> > Rceni
> > Damage to speak - Skoda mluvit
> > Don't wake up a swan - Nebud labut
> > Relax in the living room - Odpocivej v pokoji
> > Where she married herself, here she married herself - Kde se vzala,tu se vzala
> >
> > Slovni spojeni
> > Unvomitable truth - Nezvratna pravda
> > Welded wine - Svarene vino
> > Hand-bag TV - Kabelova televize
> > From-under-her laundry - Spodni pradlo
> > Pulling birds - Tazni ptaci
> > Poisoning mechanism - Travici ustroji
> > selective driving - Vyberove rizeni
> > Crotch writing - Klinove pismo
> > Guilty basements - Vinne sklepy
> > Sausage of lovers - Parek milencu
> > Goose burp - Husi krk
> >
> > Osobnosti
> > Paincelebrate Soup - Boleslav Polivka
> > Tunecelebrate Littlecarrot - Ladislav Mrkvicka
> > Martin Give-a-present - Martin Dejdar
> > Peacecelebrate Little Miner - Miroslav Hornicek
> > Fun the Titman - Svanda Dudak
> > Springcelebrate Hedgehog - Jaroslav Jezek
> >
> > Vety a fraze
> > She is lubricated like a fox - Je mazana jako liska
> > All the hydrogen probably made love in the solution - Veskery vodik se
asimiloval v roztoku
> > He vomited a long postcard on her - Vrhl na ni dlouhy pohled
> > Your eyes september - Tve oci zari
> > She was sitting on between - Sedela na mezi
> > I am not smelling myself in my leather today - Necitim se dnes ve sve kuzi
> > Stop knitting my head - Prestan mi plest hlavu
> > He afterdid himself - Podelal se
> > World champion in tanks on ice - Mistr sveta v tancich na lede
> >
> > Jednoslovni nazvy
> > Half-blame - Polovina
> > Overgossip - Preklep
> > Simplegreekness - Prostorekost
> > Behind-without-baking - Zabezpeceni
> > Meeter - Potkan
> > Spasmer - Krecek
> > Neo-raked - Neohrabany
> > Aftersteak - Porizek
Prazsky slang (nulta verze)
From: Konrad Ben
Vrchlickýho sady (poed Hlavním nádra3ím): Sherwood
Ooechovka: Beverly Hills
Chodov (nebo celé Ji3ní Misto?): Bronx
Pankrác: Manhattan
Vítizný nám. (v Dejvicích): Kula?ák
nám. I. P. Pavlova: Slinták
metro: krtek
zbytek Eeska (kromi Prahy): prdel
policajti: kliftoni, mlíkaoi, eerti, veoejný blbci (VB), vypatlaný mozky
(z emailu od Terezy na ruzna temata):
*************************************************************
ad puvod rceni "kout pikle" (tereza)
> Ja jsem ale myslel proc se tem nepravostem rika pikle.
Jukla jsem se na pikle do Prirucniho slovniku a toto jsem objevila:
PIKLE, -u´, m. pon. (zastarale pikel, pikle, m. sg) = tajne nastrahy,
pletichy, u¨klady, intriky.
PIKL, -u, m. (sport) = horska sekera
Pikle, -e, f. = pikl.
PIKLOVAT (nedokonave, kozeluz.) piklovani = zpusob pripravy holin k
vydelavani
PIKLHAUBA / PIKLHAUBNA / PIKLHOUBA, -y, f. lid. = helma
PIKNOSY´ (adj) = majici nos vzhuru obraceny.
U tohoto sluvka byl maly krizek, jako ze uz je po smrti.
*************************************************************************************
Pokusim se to kapku napravit Havrankovym povidanim o zajmenech:
a) Zajmena neurcita
- jsou ta, kterymi blize nenaznacujeme, o kom nebo o cem je rec, nebo
to naznacujeme jen obecne.
Jsou to napriklad: nekdo, neco, neci, kdosi, cosi, kterysi, jakysi.
Mohou byt slozena ze zajmen tazacich a ruznych predpon nebo jinych
vyrazu a casti, jako leckdo, ledaco, kdokoli, kdekdo, kdeco, kdejaky,
malokdo, vselicos, buhvikdo apod.
b) K zajmenum neurcitym lze priradit i zajmena kazdy, vsechen
(vsichni), ty´z a sam, samy´.
Tato zajmena tvori zvlastni skupinu neurcitych zajmen, tzv. zajmen
vymezovacich. Zajmeno "vsechen, vsichni" vyjadruje souhrnnost,
uplnost; zajmeno "kazdy" vymezuje jednotlivou vec nebo osobu jako
soucast uplneho celku, zajmeno "tyz" totoznost a zajmeno "sa´m,
samy´" vytyka platnost podstatneho jmena nebo zajmena.
Zajmena "kazdy" se uziva jen v jednotnem cisle (s vyjimkou spojeni se
jmeny hromadnymi a latkovymi), nebo ve spojeni se jmeny pomnoznymi,
pokud oznacuji jednu vec. Jinak se uziva neurciteho zajmena "vsechen,
vsichni!" (s vyznamovym rozdilem vlastnim obema zajmenum).
Napr.: kazdy obcan - vsichni obcane.....
**************************************************************************************
> Mimochodem - predpisuji pravidla jakym zpusobem se ta deminutiva
> tvori nebo si to kazdy mluvci dela jak mu zobacek narostl?
Havranek v §53, odst. 1 pravi:
Od nazvu osob, zvirat a veci, ridceji od podstatnych jmen jineho
vyznamu tvori se zvlastnimi priponami slova zdrobnela; jsou to hlavne
pripony -ek, -i´k, -ka, -ko...
Ojedinele´ je tvoreni priponou -e´c´ko a -i´c´ko (slunecko,
srdicko).
Slova zdrobnela neoznacuji jen osoby, zvirata a veci male, nybrz
vyjadruji i nas citovy vztah k nim (maminka, kocicka, devcatko).
Ve slovech zdrobnelych odvozenych priponami -ek (-ecek), -ka (-ecka),
-ko (-ecko) se samohlaska zakladu vetsinou dlouzi (popr. byva i´ za
e, u´ za o, ou za u): dar - da´rek
Nekdy se naopak u zdrobnelych jmen na -ek, -i´k, -ka dlouha
samohlaska zakladu krati (dum - domek).
Nekdy se delka nemeni (syn - synek, kos - kosik). Nebyva zde pak
skoro vubec koli´sa´ni.
(Jak vidno - dobra mluvnice obsahle vsechny eventuality...)
> A existuje nejaky opak od "deminutiva" - neco co dela kmenove slovo
> hrubsim (vetsim):
§53, odstavec 2:
Zvlastnimi priponami se tvori take jmena zvelicela´; ta vyjadruji
zesileni, zmnozeni vyznamu zakladoveho jmena a mivaji velmi casto
citovy odstin hanlivy (napr. dubisko, chlapisko, kluc´isko,
dobracisko, psisko, babizna; chlapa´k).
Cizim odbornym nazvem se nazyvaji zdrobnela slova deminutiva, slova
zvelicela augmentativa (jedn. cislo "augmentativum").
Odst. 3 je o zmenach hlasek pred priponami (ruka - rucka, noha -
nozka apod.)
Odst. 4 pravi: Pri tvoreni slov zdrobnelych a zvelicelych se vecny
vyznam zakladoveho slova jen obmenuje.
(...ovsem nekdy docela podstatnym zpusobem:-))
******************************************************************************************
(a ted z jineho soudku)
ZA´JMENA VZTAZNA´
- jsou ta, kterymi se vyjadruje vztah vedlejsi´ vety k nektere´mu clenu ridici´ vety
(vyjadrenemu zpravidla jmenem podstatnym nebo zajmenem).
Je to zajmeno jenz a zajmena ktery(z), jaky, ei´ a kdo(z), co(z).
Zajmeno jenz ve srovnani se zajmenem ktery je vlastni jen spisovnemu jazyku a ma zcasti,
a to zejmena v 1. a 4. pade, ra´z knizni (naprosto oidky je 1. pa´d muz. r. ziv. mnoz.
cisla
"již" a take 4. pad zenskeho rodu jednotneho ci´sla "již").
Ostatnich padu se uzi´vá ve
spisovnem jazyce bezne, zvla´ste po predlozka´ch.
Napriklad:
To je cil, ktery (jenz) stoji´ pred na´mi.
Tesil jej slib, jehoz se mu dostalo.
To je pi´sen, kterou (knizne zri´dka "již") ma´me vsichni ra´di.
Na eí ra´nu medved padne, ten je první strelec. (Nemcová)
Osklivy netvor, kteremuž ri´kali robota. (Trebizsky´)
Uz jsou vsichni v hrobe, kdoz mne pra´li. (Neruda)
ZAJMENA TAZACI´
- jsou ta, kterymi se tazeme po osobe, veci nebo vlastnosti, abychom jimi doplnili svou
znalost neceho. Jsou to zajmena: kdo, co, ktery, jaky, ei´.
Zajmena ta uvozuji´ ota´zky (vety tazaci´).
Zajmenem kdo se ptame na osobu, zajmenem co na vec nebo se dozadujeme blizsiho
vysvetleni´ neceho, zajmenem ei´ na vlastní´ka nebo puvodce.
Zajmenem ktery se ptame zpravidla na urceni jedne ze souhrnu osob, veci´ apod.
Zajmenem jaky se ptame obecne na vlastnost nekoho nebo neceho.
Napriklad:
Ktery z va´s (synu) je nejmladsi´?
Kterym vlakem prijedes? (Ranni´m, vecerni´m apod.)
Jake bude dnes pocasí´?
Zastarale a knizni je zajmeno ky´ (od puvodu slozený tvar zajmena k[to], koho),
napriklad:
Ky´ vi´tr sem ho zava´l? (Jira´sek)
Zije v ustrnulych spojenich citoslovecneho vyznamu ky´ho certa, ky´ho d´asa, ky´ho
vy´ra apod.
VETA PRIVLASTKOVA´
- vyjadruje privlastek nekteremu podstatnemu jmenu (nebo zajmenu)vety ridici´.
Vety privlastkove byvaji nejcasteji uvozeny vztaznym zajmenem (kdo, co, ktery, jaky, ei´,
jenz)
nebo vztaznym prislovcem (kde, odkud, kudy, kam, kdy). Ridceji jsou uvozene´ spojkou
(ze, aby, zda, jak apod.).
Ve vete ridici by´va´ nekdy pri jmene, ktere rozviji´ privlastková veta, odkazovaci´
vy´raz
"takovy´", "ten" apod.
Napriklad:
Otevrel nektere z tech oken, co vedou na zahradu.
Mam rada lidi, kteoi delaji´ s naprostým zaujeti´m svou vec.
Lakala ho predstava, ze by se mohl proslavit.
Misto spojovacích vyrazu "který" (jenz) se v hovorovém vyjadoeni spisovnem
nekdy klade
absolutni´ "co" (nesklonne a neshodne). Protoze absolutni "co" nemuze
vyjadrit shodu,
byva nekdy ve vedlejsi vete, kterou uvozuje, jeste take zajmeno 3. osoby v pade, v kterem
by bylo vztazne zajmeno ktery (jenz). V bezne´m mluvene´m jazyce se uzi´va´ v
podobne´
platnosti take spojovaci´ho vy´razu (zajmenneho prislovce) "jak".
Napriklad:
To je ta kniha, co jsi ji neda´vno cetl (...kterou...).
To je ten chlapec, co (jak) jsem ti o nim rikal (... o kterem...).
Vety s coz, ci´mz, pricemz apod. vyjadruji´ zpravidla doplnení vztahujici se k obsahu
cele´
vety ridici; jsou caste zvla´ste v odbornem a publicistickem stylu, ale vyskytuji´ se -
jako uz
drive - i v jazyce umelecke´ literatury.
(Bohuslav Havra´nek, Alois Jedlicka: CESKA´ MLUVNICE, SPN Praha 1988, vydani 6.)
© 2002 Gustav pro jazyk český
Gustav ---------------- Trdlovní Vestník